Kadeřnický kurz vám dá smysl, když víte, co se v něm naučíte

Nabídky kadeřnických kurzů se mohou lišit délkou, rozsahem výuky i tím, zda zahrnují přípravu ke zkoušce profesní kvalifikace. Než se přihlásíte, ujasněte si, jestli začínáte od nuly, potřebujete rekvalifikaci, nebo hledáte jen praktický kurz zaměřený na konkrétní techniku. Pak porovnejte obsah výuky s dovednostmi, které kadeřník v praxi potřebuje, a ověřte si, co přesně znamená závěrečný certifikát.

Jaký kadeřnický kurz odpovídá vašemu cíli?

Pokud se oboru teprve učíte, hledejte ucelenou výuku, která spojuje teorii s nácvikem na modelkách či modelech. Jestli už v salonu pracujete, může vám víc prospět kratší specializační kurz, například na barvení nebo společenské účesy. V popisu programu rozlišujte mezi přípravou na zkoušku profesní kvalifikace a kurzem zaměřeným pouze na vybrané dovednosti.

Pro orientaci v nabídce kurzů se hodí také výběr kurzu podle vašeho cíle, který pomáhá odlišit rekvalifikaci od dalšího vzdělávání.

Co by měla obsahovat kvalitní praktická výuka?

Porovnejte osnovu kurzu s Národní soustavou kvalifikací. Standard profesní kvalifikace Kadeřník/kadeřnice zahrnuje mimo jiné konzultaci vhodného účesu a péče o vlasy, mytí, střihy, barvení, melírování, chemickou preparaci, konečnou úpravu, společenské účesy, úpravu vousů i hygienu a bezpečnost práce, jak uvádí Národní soustava kvalifikací.

Nemusí každý kurz pokrývat celý tento rozsah. Důležité je, abyste věděli, které části standardu program učí a které nikoli. Zeptejte se, kolik času připadá na praktické cvičení, na jakých vlasech budete pracovat a zda si nástroje a materiál zajišťujete sami. Požádejte také o osnovu a podmínky zakončení před zaplacením.

Jak porovnat rekvalifikaci a kratší kurz?

Rekvalifikační program může být vhodný, pokud měníte obor a potřebujete systematickou přípravu. Kratší kurz dává smysl, když chcete doplnit konkrétní techniku nebo si ověřit zájem o řemeslo. Samotná délka ani název kurzu ale neříkají, jaký doklad získáte.

U rekvalifikace si ověřte, zda má pořadatel platnou akreditaci právě pro daný program. Ministerstvo školství zveřejňuje informace o akreditacích rekvalifikačních kurzů a upozorňuje, že databáze obsahuje udělené akreditace; jejich existenci proto ověřte pro konkrétní program, ne pouze podle obecného tvrzení na webu pořadatele. Více informací nabízí přehled rekvalifikací MŠMT.

Úřad práce popisuje rekvalifikaci jako získání nové nebo rozšíření dosavadní kvalifikace. Možnost podpory je potřeba posuzovat individuálně a předem: informace o podmínkách a žádosti uvádí Úřad práce ČR.

Na co se zeptat před přihlášením?

Než si místo rezervujete, požádejte pořadatele o jasné odpovědi na tyto otázky:

• Jaké konkrétní techniky a úkony kurz zahrnuje?
• Kolik výuky je teoretické a kolik praktické?
• Budete pracovat na živých modelech, cvičných hlavách, nebo obojím?
• Je závěrečná zkouška součástí ceny, případně kdo ji pořádá?
• Jak se přesně jmenuje osvědčení, které po splnění podmínek dostanete?
• Je v ceně materiál a pomůcky, nebo se doplácejí?
• Jaké jsou podmínky absence, náhradní výuky a opakování zkoušky?

Pořadatele požádejte o písemný rozpis ceny a podmínek. Pokud je vaším cílem podnikání, ověřte si předem u živnostenského úřadu, zda vám konkrétní doklad bude pro zamýšlenou činnost stačit. Nezaměňujte osvědčení o účasti s dokladem o úspěšně složené profesní zkoušce.

Jak poznáte, že kurz odpovídal vašemu cíli?

Po skončení si porovnejte skutečně probranou látku s osnovou, kterou jste dostali před přihlášením. Zkontrolujte, zda máte slíbený doklad a zda uvádí kvalifikaci nebo pouze účast. Pokud jste se připravovali na zkoušku, ověřte si její výsledek a případné další kroky. Přínos kurzu posuzujte podle toho, které úkony nyní dokážete bezpečně a samostatně provést, ne jen podle jeho názvu nebo délky.

Když se obsah, rozsah praxe a závěrečné ověření shodují s vaším záměrem, máte při výběru konkrétnější základ než samotné reklamní označení „rekvalifikační“ či „profesní“ kurz.